Co je těžba Bitcoinu?
Ověřování transakcí a vznik nových Bitcoinů (BTC) probíhá přes proces zvaný těžba. Tento proces využívá software běžící na speciálně navrženém hardwaru. Těžaři po celém světě propojují svá zařízení do decentralizované sítě.
Společně se starají o správnost bitcoinového účtu – tedy o to, aby byly uznány jen platné transakce. Každá transakce je tak jedinečná a nikdo nemůže jeden Bitcoin utratit dvakrát zkopírováním jeho kódu.
Jak těžba Bitcoinu funguje?
Stejně jako zlatokop potřebuje krumpáč a lopatu, i bitcoinový těžař potřebuje dvě věci: těžební hardware a energii. Těžaři jsou vlastníci počítačů, kteří přispívají výpočetním výkonem do sítě kryptoměn fungujících na principu Proof-of-Work – jako je právě Bitcoin.
Těžba spočívá v řešení složitých matematických úloh. Počítače (tzv. uzly) sbírají transakce z posledních deseti minut (to je daný „čas bloku“) a skládají je do nového bloku. Pak mezi sebou soutěží, kdo jako první vyřeší šifrovaný matematický problém, aby mohl blok připojit do blockchainu.
Jak to probíhá: Transakce otevře nový blok. Do něj se zaznamenají informace a blok se uzavře vytvořením hash kódu, který v sobě nese zakódované detaily. Každý nový blok navazuje na ten předchozí, což vytváří řetězec, který nelze zpětně měnit. Tím se zajišťuje, že žádný Bitcoin nejde utratit dvakrát. V systému Proof-of-Work musí těžař dokázat, že při těžbě spotřeboval energii – to je důkaz, že všechno proběhlo správně.
Pouze jeden těžař může jako první najít správné řešení. Výsledek se následně sdílí s celou sítí, kde ostatní uzly ověří, jestli je výpočet správný. Pokud ano, nový blok se přidá do blockchainu. A celý proces začíná znovu.
Odměny za bloky
Čím víc Bitcoinů je vytěženo, tím složitější jsou matematické úlohy, které musí těžaři řešit. Znamená to, že pro stejnou odměnu musí těžaři neustále zvyšovat výpočetní výkon.
Každý těžař se snaží být první, kdo úlohu vyřeší. Odměnou za úspěšné vyřešení je určitý počet nově vytvořených Bitcoinů – tzv. odměna za blok (block reward).
Odměna za blok se snižuje každých 210 000 vytěžených bloků. Tento opakující se proces se nazývá Bitcoin Halving. Poslední halving proběhl v dubnu 2024. Bitpanda ho vysílala živě – podívej se na hlavní momenty.
Odměny za bloky jsou zásadní – motivují těžaře, aby síť udržovali v chodu. Bez této motivace by blockchain, jak ho známe, nemohl fungovat.
Těžba a bezpečnost
Řešení úloh má zásadní význam pro ochranu bitcoinové sítě před útoky. Kdo by chtěl například zpětně změnit záznamy v blockchainu, potřeboval by ovládnout alespoň 51 % celkového výpočetního výkonu – tzv. útok 51 %.
Takový útok by byl nejen extrémně nákladný, ale i málo účinný. Starší transakce je totiž téměř nemožné upravit – čím jsou starší, tím větší je jejich odolnost.
Obtížnost těžby
Obtížnost těžby označuje složitost matematické úlohy, která musí být vyřešena pro vytvoření nového bloku. S rostoucím počtem těžařů roste i obtížnost, aby síť zachovala přibližně desetiminutový interval mezi bloky.
Kolik Bitcoinů lze vytěžit?
Bitcoin má pevně daný maximální počet – nikdy jich nebude víc než 21 000 000. Tato omezená nabídka zvyšuje jeho vzácnost, a tedy i potenciální hodnotu.
Po vytěžení všech Bitcoinů (odhadem kolem roku 2140) už těžaři nebudou dostávat nové mince, ale podíl z transakčních poplatků v síti.
K květnu 2025 už bylo vytěženo přibližně 19,8 milionu Bitcoinů.
Co je předtěžená kryptoměna?
Na rozdíl od Bitcoinu, který nové mince vytváří skrze těžbu, některé kryptoměny – jako Ripple, Cardano nebo Stellar – jsou „předtěžené“. To znamená, že část mincí vznikla ještě před spuštěním projektu.
Tyto mince bývají rozděleny mezi investory z ICO, vývojáře nebo členy týmu. Pro tým slouží jako motivace a odměna za práci.
Co jsou těžební pooly?
Aby zvýšili šanci na zisk odměny, někteří těžaři spojují síly v tzv. těžebních poolech. Sdílejí výpočetní výkon a odměny se pak rozdělují podle toho, kolik kdo přispěl.
Čím víc výkonu do poolu vložíš, tím větší máš šanci na odměnu.
Jaký dopad má těžba Bitcoinu na životní prostředí?
V roce 2022 spotřebovala těžba kryptoměn odhadem 90 terawatthodin elektřiny. Patří tak k energeticky nejnáročnějším aktivitám digitálního světa.
I když se čím dál víc těžby přesouvá na obnovitelné zdroje, síť stále hodně závisí na fosilních palivech. To vede k vysokým emisím uhlíku a zvyšuje ekologickou zátěž.
S ohledem na klimatickou krizi je to velká výzva. I proto se hledají alternativy – třeba konsenzus Proof of Stake, který spotřebuje výrazně méně energie. Tyto změny jsou klíčové pro udržitelnější budoucnost blockchainu.
Co ovlivňuje těžbu?
Ziskovost těžby závisí hlavně na ceně hardwaru, elektřiny a vývoji trhu – především na ceně kryptoměn.
Vyšší cena Bitcoinu těžbu zpřístupňuje, pokles naopak snižuje zisky. Obtížnost těžby roste s celkovým výkonem sítě, což zvyšuje náklady. Tržní podmínky, regulace a technologický vývoj navíc ovlivňují dostupnost zdrojů.
Těžaři musí sledovat trh a přizpůsobovat se, aby zůstali konkurenceschopní.
Jaká je budoucnost těžby Bitcoinu?
Těžba Bitcoinu prochází zásadní změnou. Rostoucí zájem o kryptoměny zvyšuje povědomí o významu i náročnosti těžby.
Nové technologie – úspornější hardware nebo přechod na obnovitelné zdroje – by mohly snížit ekologickou zátěž. Regulace zase mohou změnit pravidla hry, a to i z hlediska udržitelnosti.
Budoucnost těžby mohou ovlivnit i nové blockchainové protokoly s nižší spotřebou nebo zcela novými modely konsenzu. Výsledkem může být nejen jiný způsob těžby, ale i nová role těžařů v ekosystému kryptoměn.
